• Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 7
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 1
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 2
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 3
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 4
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 5
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 6

Český Jiřetín - Georgendorf - Flájský plavební kanál - přechod na stránku

Český Jiřetín - Georgendorf - Moldavská dráha - 130 let - přechod na stránku

Český Jiřetín - Georgendorf - Domovský historický spolek - přechod na stránku

Plánované akce

 

Český Jiřetín - Georgendorf - památník oběteme I. světové války na Šumné - grafika

LITVÍNOV-ŠUMNÁ (naproti restauraci Skalní sklep). V sobotu 5. srpna 2017 od 17:15 hod. bude odhalena obnovená pamětní deska na památníku obětem I. světové války na Šumné.

Více informací a pozvánku naleznete zde .

Sledujte náš web a staňte se fanoušky naší facebookové stránky "Moldavská horská dráha - 140 let" a "Krušnohorské noviny - Erzgebirgs-Zeitung".

 

Krušnohorské noviny

 

 

Další číslo Krušnohorských novin vyšlo v květnu 2017.

Seznam distribučních míst najdete na stránce:
www.krusnohorske-noviny.cz

 

Historie >> Památky >> Vodní dílo Fláje

Vodní dílo Fláje

Nedostatek vody v roce 1949 v Litvínově, problémy teplické vodárny a nová bytová výstavba v Podkrušnohoří se staly novým impulsem pro využití Flájského potoka. Přehrada vybudovaná v Krušných horách na Litvínovsku si letos připomíná 50 let od své dostavby. K jubileu této technické památky se připojuje i Česká pošta, která 15. května 2013 vydává poštovní známku právě s motivem flájského vodního díla.

Vodní dílo Fláje leží na Flájském potoce nad příhraniční obcí Český Jiřetín, severně od Litvínova. Flájský potok, s povodím na saské straně Krušných hor, pramení v rašeliništi severozápadně od Nového Města na Teplicku ve výšce 850 m n. m. Potok odtéká do Saska pod Českým Jiřetínem, kde je již jako řeka známý pod názvem "Flöha" (čti: "Fléha"). Do nádrže jsou zaústěny ještě další přítoky, z nichž největší jsou Mackovský potok, Radní potok a Červený potok. Stejně jako v případě Přísečnice, nádrž neleží přímo na české straně hor, ale do této oblasti přivádí vodu pomocí ražené štoly.

Myšlenka na využití Flájského potoka pro zásobování pánevních oblastí v povodí Bíliny, chudých na vodu, nebyla nová. První hydrologické a terénní průzkumy se datují již od roku 1908. Za Druhé světové války, po výstavbě chemických závodů v Záluží a zvýšené těžbě uhlí, byl dokonce zhotoven projekt přehrady o výšce 21 m nad tehdejší obcí Fláje. Při zpracování vodohospodářského plánu povodí Bíliny v roce 1947 byla zase zvažována výstavba přehrady na Bílém potoce v Šumném dolu, ale ta se ukázala jako nevhodná.

Z nařízení bývalého ministerstva techniky bylo vyhledáno nové přehradní místo, protože původní německý projekt měl malou plochu povodí, nedostatečnou nádrž a špatné základové podmínky hráze. Přípravné práce na novém profilu, 500 m pod zaústěním Červeného potoka, byly zahájeny v létě 1950. Hráz byla navržena ve dvou alternativách, a to jako betonová pilířová typu Noetzli, nebo betonová tížná. I přes složitější bednění byla z ekonomických důvodů, ale i pro tehdejší nedostatek cementu, vybrána varianta pilířové přehrady, která uspořila asi 30 % objemu betonu. V průvodní zprávě úvodního projektu z roku 1951 se praví: Uskutečnění výstavby tohoto vodního díla nebude snadné. Bude vyžadovati mnoha úsilí k vytvoření výkonného pracovního kolektivu v odlehlé horské krajině… Užitek, který toto dílo přinese, stojí však za překonání všech obtíží a musí býti nezbytně uskutečněno. Odstraní se definitivně do daleké budoucnosti nedostatek pitné a užitkové vody v území, které má pro naše mírové budování zvláštní důležitost… Výstavba opravdu nebyla jednoduchá a táhla se až do roku 1963.

Výstavba vodního díla Fláje nebyla jednoduchá a táhla se až do roku 1963. Zahájena byla v listopadu 1951 ražením tlakové štoly z rozhodnutí tehdejšího krajského národního výboru, bez řádné projektové dokumentace. Pro trvalý nedostatek pracovních sil a mechanizace ve složitých geologických podmínkách se ražení protáhlo až na sedm let. Stavba hráze začala na jaře 1954 a betonáže potom až v květnu 1958. Stálý nedostatek pracovních sil a problémy se zásobováním cementem prodloužily dokončení betonáže až do října 1961, kdy už byla nádrž v provizorním provozu. Původně se počítalo, že se využije zařízení, technologie i pracovníků z dokončované přehrady Křímov, což se nestalo pro výrazné zdržení i její stavby. Zajímavé je, že povolení stavby bylo vydáno až 27. dubna 1956 a úvodní projekt schválen vládou ČSR až 7. srpna 1957.

Stejně jako vlastní stavba nebylo jednoduché ani první plnění nádrže, protože probíhalo v zatím dlouhodobě nejsušším období let 1961–64. Nervozita tehdejších mocných vedla k zpracování řady posudků a odborných prací. Teprve až 10. května 1965 došlo k úplnému naplnění nádrže a hned 18. května 1965 šla voda při povodni přepadem přes přeliv. Hráz, která je jedinou pilířovou přehradou v Čechách, je řešena po vzoru 73 m vysoké švýcarské pilířové přehrady Lucendro z roku 1947. Skládá se z 19 pilířů typu Noetzli a 15 bloků tížných, z nichž je 10 na pravé straně hráze a 5 na levé. Osy pilířů jsou od sebe vzdáleny 13 m. Mezi pilíři vznikají obrovské dutiny podobné lodím církevních chrámů. Návodní těsnění mezi pilíři je provedeno měděným plechem a profilovou gumou. Hráz má výšku nad základem 55,5 m a délku v koruně 459 m. Celkový objem betonových konstrukcí je 194 000 m3. Vzniklá nádrž má celkový objem 23,1 mil. m3 při zatopené ploše 153 ha. Odběr pro úpravnu vody v Meziboří se zajišťuje pomocí tlakové štoly délky 5 285 m a ocelového tlakového přivaděče průměru 1 200 mm a délky 1,904 km. Vtok do štoly je situován na levém břehu nádrže. Na konci tlakového přivaděče stojí před úpravnou vody špičková vodní elektrárna s maximálním výkonem 7,2 MW a vyrovnávací nádrž pro úpravnu vody.

Přehrada je jedinou betonovou pilířovou v Česku, i díky tomu je zařazena mezi kulturní památky ČR. Ve středu 15. května 2013 vydává Česká pošta v řadě Technické památku poštovní známku k 50. výročí dokončení stavby vodního díla Fláje. Vydání známky inicioval Českojiřetínský spolek. Známka bude vydána také ve známkovém sešitku se čtyřmi kupony, na kterých budou zobrazeny motivy z výstavby pilířů této unikátní stavby.

Článek byl zpracován s použitím textů Povodí Ohře, s. p.

Inaugurace známky
17. - 18. 5. 2013

Český Jiřetín - Gerogendorf - 50 let vodního díla Fláje -inaugurace - grafika Český Jiřetín - Gerogendorf - 50 let vodního díla Fláje - grafika

Poštovní známka pro Fláje

Český Jiřetín - Gerogendorf - Poštovní známka pro Fláje - grafika Český Jiřetín - Gerogendorf - Povodí Ohře - grafika
Český Jiřetín - Gerogendorf - Město Litvínov - grafika Český Jiřetín - Gerogendorf - Spolek - grafika

Aktuálně

24.1.2017 11:49

Zimní výlet 2017

Moldavská horská dráha - Podzimní jízda historickými motoráky 2016

24.4.2016 22:30

Expedice 30.04.2016

Český Jiřetín - Georgendorf - Moldavská horská dráha - První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou)

První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou).

30.1.2016 20:08

OZNÁMENÍ O ZÁPISU ZMĚNY NÁZVU SPOLKU

Dne 28. 1. 2016 byl ve spolkovém rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem (v oddílu L, vložce číslo 7718) zapsán nový název spolku, daný stanovami ČJS platnými od 1. 1. 2016. Původní název spolku: "Českojiřetínský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín"; v německé verzi: "Georgendorfer Verein – Verein zur Förderung der Gemeinde Český Jiřetín (Georgendorf)" se mění na: "Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří"; v německé verzi na: "Georgendorfer Verein – Verein zur Belebung der Erzgebirgsregion". Upuštění od původního přídomku „Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín” je dáno skutečností, že členská základna Českojiřetínského spolku a jeho aktivity výrazně překročily původní územní působnost vymezenou obcí Český Jiřetín a bývalou obcí Fláje. IČO spolku (22885536) a sídlo zůstávají beze změny. Českojiřetínský polek dále oznamuje otevření pracoviště na adrese "Zámek Valdštejnů, Mostecká 1, 436 01 Litvínov | e-mail: litvinov@krusnohori.cz".

Český jiřetín - Georgendorf - Facebook - přechod na stránku

Český jiřetín - Georgendorf - Novinky - přechod na stránku s RSS kanálem novinek Český jiřetín - Georgendorf - Kontakty - přechod na stránku s kontaktním formulářem