• Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 7
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 1
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 2
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 3
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 4
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 5
  • Český Jiřetín - Georgendorf - Slider - foto 6

Český Jiřetín - Georgendorf - Flájský plavební kanál - přechod na stránku

Český Jiřetín - Georgendorf - Moldavská dráha - 130 let - přechod na stránku

Český Jiřetín - Georgendorf - Domovský historický spolek - přechod na stránku

Plánované akce

 

Český Jiřetín - Georgendorf - oslavy 500 let přesunutého kostela v Mostě - grafika

Zveme vás na oslavy 500 let přesunutého kostela v Mostě, které inicioval Českojiřetínský spolek.

Sledujte náš web a staňte se fanoušky naší facebookové stránky "Moldavská horská dráha - 140 let" a "Krušnohorské noviny - Erzgebirgs-Zeitung".

 

Krušnohorské noviny

 

 

Další číslo Krušnohorských novin vyšlo v květnu 2017.

Seznam distribučních míst najdete na stránce:
www.krusnohorske-noviny.cz

 

Projekty >> Krušnohorské noviny

Krušnohorské noviny

Český Jiřetín - Georgendorf - Krušnohorské noviny - grafika

 

 

Krušnohorské noviny navazují na bývalé spolkové periodikum „Erzgebirgs-Zeitung“, vydávané od 15. května 1880 se zaměřením na Krušnohoří a České středohoří. Obnovené Krušnohorské noviny jsou od července 2016 periodikem registrovaným MK ČR.

Webové stránky projektu: www.krusnohorske-noviny.cz

 

Český Jiřetín - Georgendorf - Filmový cyklus - Flájský potok v proměnách času - natáčení - grafika

Krušnohorské noviny - titulní strana - květen 2015.

V roce 2015 jsme si připomněli nejen 130 let od zprovoznění moldavské dráhy (18. května 1885), ale současně i 135 let od prvního vydání Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung).

Tehdejší Krušnohorské noviny vydával svaz krušnohorských spolků severozápadních Čech. Celkem vyšlo 64 ročníků. První čísla byla vydávána v Jirkově u Chomutova a vycházela čtvrtletně. Od roku 1888, kdy svaz již působil v Teplicích-Šanově, měly už noviny výrazně rozšířený obsah a staly se měsíčníkem.

Krušnohorské spolky mají své kořeny v 70. letech 19. století. Na základě zkušeností s přínosy cestovního ruchu v Alpách a v německém pohoří Harc inicioval vznik horských spolků tehdejší prezident pražské „Centrální komise pro podporu živností v českém Krušnohoří“ rytíř Richard von Dotzauer.

August Weymann, svého času školský ředitel pro okresy Most a Chomutov, se této myšlenky ujal a s pomocí zastupitelů města Jirkova dne 16. listopadu 1879 založil první „Krušnohorský spolek“ v Čechách. Do začátku února 1881 následovalo založení dalších šesti obdobných spolků. Ty pak dne 26. února 1882 ustavily v Karlových Varech Svaz horských spolků. První oficiální název svazu by v překladu zněl „Svaz turistických spolků Krušných hor a Českého středohoří“ (Verband der Touristenvereine des Erz- und Mittelgebirges). Jeho sídlem byly nejdříve Karlovy Vary, od roku 1883 Chomutov, od 22. listopadu 1885 Most-Litvínov a nakonec od
6. listopadu 1887 Teplice.

V důsledku vyčerpaného válečného hospodářství vyšlo poslední dvojčíslo Krušnohorských novin „březen-duben“ v roce 1943.

Víme, že mezi lety 1888 až 1936 se počet členů svazu pohyboval od 1.678 po 8.693 osob. Horské spolky se věnovaly zejména budování a značení turistických stezek, výstavbě vyhlídek a rozhleden či horských chat. Kromě těchto aktivit pořádali členové spolků vlastivědné vycházky a výlety, přednášky a například i plesy. To vše mělo za cíl podporovat cestovní ruch, jako zdroj příjmů horských oblastí, místní patriotismus a lásku k přírodě a krajině. Obdobnou náplň měl i Klub českých (později československých) turistů, který má své kořeny v roce 1888. Ten se např. zasloužil v roce 1937 o vznik „procházkové cesty při vodní stoce z Flájí k vodopádu v Českém Jiřetíně“. Tato první turistická trasa kolem plavebního kanálu vznikla zásluhou československých turistů a Ing. Vojtěcha Tesaře, přednosty správy státních lesů v Horním Litvínově. Jeho jméno je v povědomí obyvatel Litvínova a Meziboří zapsáno také v souvislosti se známou „Tesařovou stezkou“. Lidé té doby utvářeli krajinu, kterou považujeme za esteticky krásnou, ale na kterou v mnoha případech již jen vzpomínáme při prohlížení dobových fotografií. Krušnohoří je jak svou krajinou, tak i výtvory lidského ducha a rukou v mnoha ohledech jedinečné. Řadu desítek let jsme však svědky postupného vybydlování a propadu tváře krajiny do obrazů, které známe ze zemí málo rozvinutého východu. Doslova před očima nás všech mizí z měst a obcí to, co je krásné a je pro ně typické, co je odlišuje od ostatních míst a co vytváří ducha krajiny.

I v dnešní době se v našem prostoru snaží řada spolků i jednotlivců o připomínku tradic a o obnovu chátrajících památek. Ale je pravdou, že jejich možnosti jsou v drtivé většině případů omezené. V našem regionu žijeme v nesrovnatelně jiné sociální struktuře, než tomu bylo v minulosti, výrazně se změnil i hodnotový systém. Ani tehdy neměly spolky na růžích ustláno, ale troufáme si říci, že dnešní doba je v mnoha ohledech pro veřejně prospěšné aktivity spolků složitější. Na druhé straně se najdou i dnes instituce, které nejsou vůči občanským aktivitám lhostejné. Příkladem takové spolupráce jsou oslavy 130 let moldavské dráhy, kde se dokázali sjednotit spolky, Krajský úřad, obce, státní i soukromé společnosti i jednotlivci.

Obnovené Krušnohorské noviny, které se vám dostávají do rukou, si nekladou za cíl hořekovat nad zaniklými obcemi a stavbami, ale všímat si především toho, co v našem kraji přetrvalo a má význam historické, technické nebo přírodní pamětihodnosti, často významné, ale opomíjené. Chceme, aby čtenáři našich novin měli možnost vidět tyto objekty v širších historických souvislostech. Tak jako původní Krušnohorské noviny mají i tyto, obnovené hlavní záběr na českou stranu Krušných hor. Nicméně vždy rádi nahlédneme i do sousedního Saska, především v souvislosti s tématy, které obě země spojují, jako je například moldavská horská dráha.

Příjemné čtení vám přeje
redakční rada Krušnohorských novin

 

Seznam prodejních míst:

Kompletní seznam prodejních míst naleznete zde.









































































 

Aktuálně

24.1.2017 11:49

Zimní výlet 2017

Moldavská horská dráha - Podzimní jízda historickými motoráky 2016

24.4.2016 22:30

Expedice 30.04.2016

Český Jiřetín - Georgendorf - Moldavská horská dráha - První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou)

První expedice po trase lanovky Fláje – Moldava (vytýčení nové turistické trasy mezi moldavským nádražím a flájskou přehradou).

30.1.2016 20:08

OZNÁMENÍ O ZÁPISU ZMĚNY NÁZVU SPOLKU

Dne 28. 1. 2016 byl ve spolkovém rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem (v oddílu L, vložce číslo 7718) zapsán nový název spolku, daný stanovami ČJS platnými od 1. 1. 2016. Původní název spolku: "Českojiřetínský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín"; v německé verzi: "Georgendorfer Verein – Verein zur Förderung der Gemeinde Český Jiřetín (Georgendorf)" se mění na: "Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří"; v německé verzi na: "Georgendorfer Verein – Verein zur Belebung der Erzgebirgsregion". Upuštění od původního přídomku „Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín” je dáno skutečností, že členská základna Českojiřetínského spolku a jeho aktivity výrazně překročily původní územní působnost vymezenou obcí Český Jiřetín a bývalou obcí Fláje. IČO spolku (22885536) a sídlo zůstávají beze změny. Českojiřetínský polek dále oznamuje otevření pracoviště na adrese "Zámek Valdštejnů, Mostecká 1, 436 01 Litvínov | e-mail: litvinov@krusnohori.cz".

Český jiřetín - Georgendorf - Facebook - přechod na stránku

Český jiřetín - Georgendorf - Novinky - přechod na stránku s RSS kanálem novinek Český jiřetín - Georgendorf - Kontakty - přechod na stránku s kontaktním formulářem